Pátek třináctého......špatná předpověď.....Zillertal....”TBCE”

Po trochu tlaku z mé strany, že prý vyjedeme už ve tři, jsme rádi že opouštíme matku měst před sedmou a ve složení Karkulka+Monroe, Vilda a Andrey dorážíme v pozdních nočních hodinách pod lanovku. Pár piv na sladké sny a šup do penálů. K ránu začína pršet, což jsme očekávali a po poledni vylézáme z vyhřátých klobouků společně s prvními paprsky slunce, které si našli cestu skrze husté mraky.

Vilda po klasickém ranním kombu “Cigareta, kafe, cigareta, závin, cigareta, kafe, cigareta” se začíná protahovat a z jeho potutelného výrazu ve tváři s Andrejem cítíme, že pakliže do hodiny nebude u boulderů, tak bude zle :-)

Studený vítr přivál spoustu mraků a po slunečních paprscích není ani památky. Takže hurááá na Sundergrund, kde teplota klesá až k 5ti stupňům Celsia, což je i tady na 13.6. dost nevšední.

Rozlez v “Moonwalk”, kde konečně sundavám po letech skalp. Pak následuje “Hotel California” kde má v dolezu dostatek vytrvalosti pouze Andrey. Pak následuje dlouhé trápení v “Red light district” bohužel bez úspěchu každého z nás. Takže chuť si spravujeme v “Leachal Schass”, šup přes řeku a na chvíli se potrápit v “Verschneidung” Příjemně unaveni a něktěří (AIX) nepříjemně prochladlí, se vracíme ke Karkulce, vychutnáváme večeři a pár plechovek chmelového moku.

Ranní probuzení je tak trochu UFO, nicméně plni elánu pádíme do lesa v Zillergrundu. Vilda vyhrává pivo za Flash “Briscilly”, Andrey mizí v lese, najít nové problémky které vznikly během posledních dvou let a o kterých máme info jen díky sveřepému surfování na internetu. “Shine on you” je pro někoho procházkou, nicméně já zjišťuji že bouldering začíná až po 12ti krocích a to tím posledním. Z kterého má člověk problém netrefit strom a chytač se nenudí.

Andrey se vrací a jako natažený klíčkem vypráví o super boulderech které jsou nahoře v kopci. Takže kufry na záda a vzhůru, vzhůru, vzhůru......

Následuje pár přelezů, z kterých nejhodnotnější jsou Andreyovi “Weberknecht 7C+/8A” a “Loco en el Coco 7C on sight”-(tenhle problém jsme se s Vildou neodvážili ani zkusit).

Dost rosekaní s obavami že v nás nezůstalo moc sil na neděli, odcházíme. Po večeři se ani moc nepije, nicméně o to rychleji usíná.

Ráno je ráno a já protahuji odchod k lesu teplou snídaní. Cíl dne je jasný: Monroe-”Shine on you”, AIX-”Giacomo Giacomo” a Vilda-lézt všechno co půjde (hlavně hodně :-)

Pro mě se stává spodní pasáž rozlezem, nicméně vršek nepouští a ten strom za mnou se rozhodl mi ublížit. Vildovi děkuji že to nedopadlo hůř a zkrvavený se sklopenou hlavou odcházím.

Andrey podává heroický výkon v Giacomovi, kde po vzoru “Dlouhého” utváří svě rozpětí paží o něco delší. Fotky a video hovoří za vše.

Pak ještě pár přelezů a dorazit se ve slopy traverzu, který je nad síly nás všech.

Cesta domů je plná dojmů, zejména fotbalové utkání ČR-Turecko, které posloucháme v rádiu a z něhož jsme na konci překvapeni asi jako z počasí, které nás celé ty dny provázelo. “Když se chystáte do Zillertalu, kašlete na předpověď!” :-)

Jinak vychází tento týden nový průvodce, jakmile ho budu mít v ruce, tak bude i recenze plus nějáka možnost ke koupi ;-)

Monroe

Příspívat do diskuze k tomuto článku, mohou pouze registrovaní uživatelé. Pokud se chcete zaregistrovat, přejděte na registrační formulář. Pokud jste již registrovaným uživatelem, přihlášte se.