Rocklands 2010 - Díl I. Lezení

Rocklands [12.11.2010, ]

Tak jsem se konečně dokopal k sepsání článku o Rocklands - Jihoafrické bouldrové nirváně

Naše káraTak jsem se konečně dostal k sepsání článku o našem zájezdu do Rocklands. Rozhodl jsem se, že budu psát o tom, co zajímá všechny nejvíc – tedy o lezení, přestože zážitků máme z Jihoafrické republiky víc než dost – počínaje nespočetně mnoha historkami o našem Best beetlovi rok výroby 77, kterého jsme si půjčili za 2500 Randů, konče paviány na střeše našeho domku v Kapském městě. Pokud někoho zajímá celý příběh, na www.boulderafrika.blogspot.com jsme poctivě vedli blog.

Jak nás napadlo jet na měsíc do Rocklands? Je to jednoduché, ono v létě se skoro nikde jinde moc nedá. Když pomineme nejlepší oblast na světě Bor a některé vybrané evropské věci jako Magic Wood a další, nezbývá moc možností. Proto jsme se vydali do JARu, kde vládne v srpnu zima. Co to znamená? My jsme měli štěstí (nebo smůlu) na hodně teplou zimu, takže někdy jsme zažili na slunku i třicítky, ale většinou byly teploty ideální– kolem 20°C. Takže na lezení ideál. Bydleli jsme v sympatickém kempu na farmě De Pakhuys, odkud je v okruhu dvaceti minut pěšky několik perfektních lezeckých oblastí. Cena je pohodových 30 Randů na den (kurz cca 2,7 kč za jeden Rand). Můžete si tam koupit internet (je tam wifi, 2,5 GB nás vyšlo na 500 Randů), takže noťasy s sebou, jelikož tam není signál na mobil. V kempu a vlastně v celých Rocklands byla velká koncentrace bouchačů – kromě Paula Robinsona, třeba Cody Roth, známý z filmu Pure, Arjan de Kock, místní vycházející hvězda (mrkněte na jeho profil na 8a.nu, tento rok má opravdu zajímavý progres) a další spousty 8áčkařů a béčkařů. Zároveň jsme museli opakovaně smeknout před žijící legendou Fredem Nicolem, který zanechal stopy snad v každé oblasti svými 8B+. Počet problémů, u kterých má FA je neuvěřitelný a některé ještě nejsou zopakovány. O jedno z nich, 8C Monkey Wedding se dost dlouho pokoušel Paul Robinson a nakonec se mu podařilo. O chytech (nebo tom, co jsme odhadovali jako chyty) se vyjadřovat nebudeme – některé věci jsou mimo rámec našeho chápání.


V Rocklands se prostě píšou a budou po boku evropských a amerických oblastí psát boulderingové dějiny. Je tady neuvěřitelný potenciál. Zavedené oblasti jsou defacto největší koncentrace krásných boldrů, jinak se kameny povalují všude, ale třeba jsou hůře přístupné. Při procházce do trochu méně známých míst často narazíte na pěkný boldr. Lidi ale prostě jezdí tam, kde je to nejpohodlnější, protože stejně nikdo nemá šanci ten potenciál vyčerpat. Jeden švýcar udělal za měsíc cca deset prvovýstupů (7A-7C+) v okruhu patnácti minut kolem kempu, z toho dva krásné boldry bylo přímo u jeho stanu!

Rhino 7B+... klasický boluldr poblíž Roadside

Co se týče matroše, je to extra tvrdý pískovec. Někde je hrubší, ale většinou je příjemný. Já osobně jsem s kůží neměl problém. Možná je to tím, že se v Rocklands leze dost málo po lištách, ale mnohem víc po velkých chytech v převise, než jsme zvyklí. Styl tamějšího lezení je extra silový – dlouhé šahy po relativně dobrých chytech ve velkých převisech. Za celou dobu jsme lezli strašně moc stropů. Milovníci atletického lezení si přijdou na vše – paty, špičky, kolena, nohy napřed, prostě všechno! Kolmější věci jsou často dynamické, samé skoky, obouruč, atd.

Pinotage 7C+ - Krásný kousek v oblasti Sassies - na pravé hraně je vidět hranku za 8A Splash of Red (ve filmu Core leze K. Jorgeson)

Nám se po tvrdé adaptaci na místní brutální lezení docela daří – Michal si zanedlouho vyhlédne svůj projekt Dirty Lies 7B, což je spíše taková krátká cesta ve stropě, než boldr. Několik kroků po madlech, potom dynamický hup do hueca, přidat do něj první nohu a pak ruku, z toho nabrat spoďák a nastřelit to do dobrého chyty ve výlezu a vydržet. Michal boldru nedá pokoj, a ten ho zase na oplátku nenechá spát. Mluví o něm, kudy chodí, někdy ho přistihnu třeba v umývárce s končetinama v podivných úhlech, jak si přehrává v hlavě klíčové sekvence. Ale nakonec dává! A tak je jeho první 7B na světě!

Minkie 7B+ - Kubův evergreen. Nádherná silovo-technická stropovka... paty, špičky, kolena, vše co by vás napadlo.

Kuba hned první den dává 7B Poison dwarf, po dalším rychle vylezeném 7B se na něho ale lepí smůla. Otéká mu kloub na prstu a tak se uvědoměle rozhoduje dát si týden rest. Nakonec se to ale vyplácí, protože si potom aspoň zaleze. Nakonec se Kuba ukazuje jako expert na highbally. První nás všechny vyhecuje do extra klasiky v oblasti Roadside s názvem Creaking heights (delikátní kroky za lištové bočáky s nohama na tření ve výšce, kde se boldrmatka zdá jako nicotný čtvereček kdesi v dálce pod vámi). Po jeho vzoru tento boldr dávám a nakonec se přidává i Michal s trochu strašidelným „dveřovitým“ stylem. Ke konci se Kuba blýskne přelezem boldru Springbok 7B, které je obouruč skoku v cca 4 metrech nad zemí. Po nepříjemném pádu na záda se oklepe a v klidu to tam pošle. My s Michalem klopíme zrak a jdeme dál. V Kubově podání následuje mnoho dalších boldrů a vzhledem k tomu, že je to vlastně jeho první boulderingový výjezd, je to velký úspěch.

Michal v 6C na Roadside

Já se rozlézám o poznání pomaleji, ale potom se s místními boldry sžívám. Popisovat všechno by bylo ztrátou času, koho zajímají čísla, nechť koukne na lezce. Namátkou bych vybral perfektní 7B Maniac. Několik kroků po ukázkových oblinách zakončené příjemným skokem. Dále užasné 7B+ Rhino - nádherný exponovaný strop, který určitě každý zná z fotek. Perfektní stropové Born into struggle – patičky špičky a všechny možné vychytávky. A v neposlední řadě první 7C Jaws, asi nejtěžší krok, který jsem na boldrech dělal. Dále nepříliš známý Go with the flow se snovým zasazením mezi kaskády vodpádů a nádhernými, vyrovnanými kroky. A mnoho, mnoho dalších boldrů, které nejenom, že byly krásné, ale myslím taky, že změnily naši perspektivu, co jde a co nejde vylézt.

Výjezd na Sassies - Nakonec jsme výjezd hlubokým pískem zvládli jako jedni z mála hlavně díky skvělému broukově náhonu na zadní. Tlačili jsme jen jednou.

Většina bouldrů, které jsme lezli, by určitě bez problémů mohla být v TdTB. Tak to totiž v Rocklands chodí; leze se jen to bezpodmínečně nejkrásnější. A čím jste silnější, tím je to lepší a zároveň horší – můžete všechny lajny zkusit, ale zároveň je toho tolik, že to nemáte šanci stihnout. Počet projektů roste exponenciálně, jde jen o to, jak rychle je stihnete přelézat.

Pohled na průsmyk z kempu...

V dalším díle napíšeme nějaké to info pro případné další české vyslance do této oblasti...Doufám, že se bude někomu hodit a brzy vyzkouší ten nejlepší bouldering na světě!

Adam

Reakce na článek

Jméno: Vilda Chejn
Datum: 14.11.2010 16:27:57
Předmět: rockland


super článek a pěkný fotky. Na pokračování jsem zvědavej, prosím:) víc fotek.dík
Jméno: Martin Stráník
Datum: 12.11.2010 17:14:33
Předmět: Paráda


Parádní počtení, krásný fotky skoro jako bych tam byl;) To B+ko co leze kuba je krásný!

To auto je masakr:)

 těším se napokračování, ježišjá tam chciii!

Jméno: David Kozel
Datum: 12.11.2010 15:12:09
Předmět: Kluci


Pekny vylet a hezke poctenicko, aspon vime kaj muzem udelat pristi PB session :-), no ni?

Příspívat do diskuze k tomuto článku, mohou pouze registrovaní uživatelé. Pokud se chcete zaregistrovat, přejděte na registrační formulář. Pokud jste již registrovaným uživatelem, přihlášte se.