• HOME
• NOVINKY
• ČLÁNKY
• MÉDIA
  • FOTKY
  • VIDEO
  • VIDEA-LINKS
• FÓRUM
• LIDÉ
  • BOULDERING LEGENDS
• BOULDRY
  • PRŮVODCE
    • ČESKO
  • TdTB
  • TdTP
• KONTAKTY
  • KONTAKTY
  • ODKAZY

Rozhovor o Gioie + fotky

[10.12.2011, ]

Máme pro vás malý vánoční dárek...Jelikož máme blízko Adama člena PB teamu - Osmana, tak jsem nelenil a Adama trochu vyzpovídal o jeho vynikajícím výkonu a pobytu ve Fontáči, tady je zajímavý rozhovor...

Adame předem gratulace k Gioie. Čím je boulder tak vyjímečně těžký?

Celej problém jsou lišty, v první půlce nejmenší zmetky, co se dají v takovým převise představit, okořeněno o jednu oblinu. V druhé půlce, ve variantě ze stoje, jsou lišty lepší, ale kroky o to delší. Trénoval jsem tedy lišty, blbnul jsem trochu i na kampusu třeba po dvou prstech se zalomením, což jsem cítil, jak je nebezpečný, ale zároveň jsem cítil, jak mi prsty sílí. Nejhorší však bylo spojit celej boulder dohromady, vůbec spojit dva kroky je ze začátku hrozný. Klíčový je v bouldru posílit na tolik, abys v té křeči vůbec začal dýchat, protože na potápěče se to vylézt asi nedá.

Kolik kroků problém má a dají se určit jednotlivé kroky nebo pasáže, za kolik jsou?

Prvních pět kroků, do startu varianty ze stoje, je těžkých 8B+. Třetí krok je samostaně nejtěžší krok, drží se na rozpažku dva bočáky, pravačkou dva jednotlivý bočákolišty, který jsou odporně malý a musí se přiskočit malinkatej další bočák. Samostatnej krok je minimálně třeba 8A+/B, nebo víc, já nevím, každopádně ze všech lidí, co to zkoušeli, se v tom nikdo moc nehýbal a měli obrovský problémy se vůbec udržet na skále, kromě mě a Daniela Woodse. I on udělal všechny kroky letos na jaře. Varianta ze stoje 8B jsou tři dlouhý kroky za docela dobrý lišty, o to hůř, protože už na to člověk po těch několika krocích nemá bicáky. Úplnej dolez je takovejch 7B+, spíš ti tam bije srdce jak o závod, abys to neposral, než že by to bylo těžký.

V Gioie jsi strávil celkem 11 dní, jak probíhal takový den při zkoušení, kolik pokusů jsi dal za den?

První dny jsem to zkoušel třeba několik hodin za den, zkoušel jednotlivé sekvence, ale vskutku dost rychle jsem se odvařil tak, že jsem už to nebyl schopen ani odkrokovat. Zhruba 7.den jsem začal dávat serióznější pokusy, už se mi podařilo k mé smůle spadnout z posledního těžkýho kroku, ale bylo mi jasný, že jsem slabej na to, abych dával víc než jeden seriózní pokus za den. Dál jsem to sice mohl zkoušet, ale prostě mi v prostředku došlo a také nebezpečí otevření prstu na pravé ruce v třetím kroku bylo velké, taková díra se hojí dlouho. O to psychicky náročnější to bylo, zvláště po Mejcupu a teď když jsem tam byl na pouhé dva dny. Jel jsem tam tedy v podstatě opravdu na dva dobré pokusy. Bylo to psycho a musím říct, že minulej týden už jsem si ani nevěřil. Cítil jsem se přelezenej a tak jako by tělo všechen stres z dohánění školy a věčného cestování nechtělo zvládat, dal jsem dva dny odpočinek, ale stejně jsem se necítil ve formě. O to větší radost nakonec byla.

Tímto přelezem jsi určitě rozvířil debatu o stupni 8C+, máš pocit, že je to posunutí určité hranice a krok správným směrem?

Vídím to jako srovnatelné s Terranovou , strávil jsem na obou stejné množství času a vidím to jako těžší než všechna 8C, co jsem dal i zkoušel. Samozřejmě se nemůžu považovat za největšího experta v klasifikování, ale je to můj upřímný názor. Nelíbí se mi mýtus 8C jako nepokořitelné hranice lidských možností, proč? Za posledních 10 let se bouldrová klasifikace posunula o stupeň dolů, všechny 8C jsou dnes B+, proč? OK, když už je to tak, nechme to tak a nedělejme v tom ještě větší bordel, ale i v tomto duchu vidím jak Terranovu, tak Gioiu jako 8C+. Nemusí přece existovat lehký 8C, který dám třeba za tři dny s tím, že jsem ho zkoušel na šrot a čerstej jsem ho relativně rychle smrknul a ještě mi to moc nesedí (Practice of the Wild) a potom 8C, který mi sedí a dám ho za 11 dní? 



Proběhla už nějaká oslava?

Probíhá lezením ve Fontáči, něčím ostřejším se ťuklo, ale zatím se ještě musí  drtit.

Po rychlém přejezdu do Fontainebleau, jsi už stihnul pár pěkných přelezů, jak se ti tady líbí?

Skála jako taková a bouldry jako takové jsou úchvatnější, než jsem čekal v nejlepších snech. Hodně pršelo a tak jsem vyhledávali spíše oblasti na hřebenech a lištovky, tudíž jsm nezažil takovou atmosféru spousty šutrů vedle sebe na náměstíčkách, ale doufám, že to ještě zažiju.

Co říkáš na úplně odlišný styl lezení a klasifikaci?

Jak říkám, většina bouldů, co jsem lezl, byla zatím po lištách s lehkým výlezem, protože jinak nešlo. Tudíž mi to sedělo a klasa mi přišla normální, občas i spíše lehčí v nejvyšších sférách. Nějaký 7Céčka mi, ale přišly dost hustý.

Jaké jsou tady tvoje cíle a jaký máš plán, kam před lanem ještě jet?

Po Fontáči mám pauzu tři týdny a pak už zase lano.

Máš vyhlídnutý nějaký projekt ( třeba v krase), který by mohl pokořit i další hranici 9A?

Jak jsem psal, už budu zase lanař a v krasu nějaký projekty v očku mám, ale 9A to nebude. Obecně si myslím, že to je zatím daleko a ani třeba 40 dní by mě nestačilo na nějaké potencionální 9A, protože když člověk zkouší jen jeden boulder či cestu, zároveň ztrácí formu.

Aktuality

• Ochrana osobních údajů
• Mapa stránek
• RSS