• HOME
• NOVINKY
• ČLÁNKY
• MÉDIA
  • FOTKY
  • VIDEO
  • VIDEA-LINKS
• FÓRUM
• LIDÉ
  • BOULDERING LEGENDS
• BOULDRY
  • PRŮVODCE
    • ČESKO
  • TdTB
  • TdTP
• KONTAKTY
  • KONTAKTY
  • ODKAZY

Sněžník,Tisá skála

[17.11.2008, ]

Původní plán strávit sobotu na Boru byl z důvody tamnějších špatných podmínek změněn na bouldering na Sněžníku nebo Modříně ....

    Sobota
     V sobotu ráno po zastávce ve sběrném dvoru a průjezdu celou Prahou dorážíme s mírným zpožděním na Kobylisy, kde nakládáme lehce nevyspalého Jirku Bažanta, na kterém bylo vidět, že strávil páteční noc svým obvyklým způsobem. Ani ne za pět minut už prozváníme Smržáka, že stojíme před jejich domem. Po napěchování všech pěti bouldermatek a nalodění celé petičlenné posádky vyrážíme směr Sněžník. Cesta pod lehce zataženým nebem a s výborným hudebním doprovodem, který se líbil všem zúčasněným :), uteče poměrně rychle. Pod Sněžníkem poněkud fouká a někteří musí doplnit svůj stávající oděv o svršky někoho jiného. Rozlézáme se u cesty u bouldrů EL Choroš 6A, Porera 7B+ , Cukyho 7A a ? 6B+. Přibližně po hodině za námi přichází Musado, který se k nám připojuje.



     Poté, co zde všichni vylezou co můžou, se rozdělíme do několika menších skupin. Smržák s Hankou jdou trápit 7A na kámen Sněhulák, Jirka s Musadem lezou okolo Best of direct a Vilda se pouští do svého projektu za 7C+ The Blues, který po nacvičování zakončí úspěšným přelezem. Smržák se pokouší o přelez také. Po několika pokusech se mu daří překonat nejtěžší úsek, ale bohužel se mu nedaří boulder dolézt. Aspoň má na příště cíl :).




 
    Vilda pak ještě přidává bouldr Nový začátek 7B+. Ostatní tak různě popolézají a se slábnoucími slunečními paprsky a s přibývajícím chladem se odebíráme dolů k autu. Smržák nás naláká do mysliveské hospody na výborný jelení guláš, který ale bohužel nemají a tak s plnými bříšky knedlíků plněných uzeným masem odjíždíme směr Praha.
Některé těžší bouldry se nám zdály lehce nadhodnocenné - Porera spíše 7B, The Blues spíše 7B+ a Nový začátek taky asi 7B.

  Neděle
     Po dlouhé době, jsem s Vildou a Katkou vyrazil bouldrovat ven a po večerním sezení u piva, jsem se s nimi domluvil, že článek z výletu se pokusím tentokrát napsat já. Doufám, že tahle moje prvotina, bude alespoň z části dobrá, tak jako jejich články. Tak tedy: V neděli ráno vstávám a připravuji se na jejich příjezd. Balím věci, bouldermatku a natěšený na výlet beru schody po třech. Nasedáme do Vildova auta a vyrážíme směr Čáslav. Naším cílem je „Tisá skála".



     Oblast je poměrně blízko Prahy a tak asi po hodině dorážíme na místo. Když jsme se s Katkou rozhlídli, říkáme Vildovi, že okolí je super na krásnou procházku po lese a houbaření a ihned se ptáváme Vildy, kde a jak daleko jsou první kameny. Vilda nás uklidňuje, že skály jsou 5 minut chůze a tak vyrážíme.


     
    Po deseti minutách :o) jsme u prvních bouldrů. Přístup k nim je naprosto pohodový a i dopadiště pod bouldry je super. Vyrážím ještě s Vildou na další obhlídku okolí a po chvilce nalézáme další pěkné sektory a oba si najdeme své favority, které budeme chtít určitě pozkoušet. Vracíme se ke Katce, která je již v lezečkách a říkáme jí o našem objevu. Katka se mezitím rozlézá traverzováním a my s Vildou se rychle přezouváme. Rozlézáme se v převislejším sektoru a pouštíme se do prvního bouldru.



     Vilda ho dává z první, Katce bohužel boulder odolává a mně pouští na čtvrtý pokus. Vilda se dále pouští do problému na vystouplém kýlu a neomylně tento pěkný problém přelézá. V dalším kousku se mu tolik nedaří a boulder s poměrně vysokým nášlapem odolává. Poslední problém, který se v tomto sektoru zkouší, Vildu trošku trápí a na první pokusy ho nepouští. Já zkouším nejdříve lehčí variantu ze stoje a dávám taky až na několikátý pokus. Následně Vilda ze sedu s velkou bravurou přelézá a ze sedu se pokouším tedy i já.



     Po obavách, že ani nenastoupím,jsem mile překvapen a dolézám „až do třetího kroku" :o) Na víc bohužel síla není a tak to vzdávám a vyrážíme zase kousek dál. Přesouváme se do lehčího sektoru, který je mírně převislý, ale chyty jsou velké a tak si dáváme lehčí kousky kolem obtížnosti 6.



     V poklidu všichni přelézáme dané problémky a klidnou atmosféru jen na chvilku naruší snad jen můj pád z vršku jednoho kousku. Začalo trošku pršet a vršky jsou už trochu mokré a tak mi v jednom smekla ručka. Naštěstí je dole super dopad, bouldermatky a hlavně Katka, která mě spolehlivě chytá ........ Děkuji :o)



     Po příjemném lezení se přesouváme k jednomu z našich vybraných favoritů. Rozhazujeme bouldermatky a Vilda nastupuje do na první pohled pěkného a myslím i celkem pohybově zajímavého bouldru s pěkným stropem. Po prvních dvou neúspěšných pokusech se Vildovi daří a boulder přelézá. Hodnotí ho myslím kolem 7A a celkem ho chválí. Prý musel být ve všech krocích betonovej ....... Já ho nezkoušel, ale myslím, že delší lezci v něm mají trošku výhodu.



     Po krátké a velice fundované debatě na téma „stavění bouldrů" :o), se přesouváme k poslednímu kousku hned za rohem. Ten  jsem si jako favorita vyhlédl já. V odpoledních hodinách, je už celkem chladno a moc se nám přezouvat nechce. První se do toho pouští Vilda a asi na druhý pokus boulder v plotně přelézá. Obouvám si tedy také lezečky a začínám pokusovat. Pozamykám dvě nástupové lišty a začínám hledat nějaký dobrý stup. Bohužel pro mě nenalézám. A tak si boulder alespoň nakrokuji a už se těším na příští návštěvu této pěkné oblasti. Odcházíme směr auto a už se začínáme těšit na večerní posezení u pivka (a ne jen jednoho :o)) Ještě je potřeba zmínit, že všechny bouldry jsou na velice příjemné, jemné žule, která nikterak netrhá Vaše prsty. Oblast určitě můžeme doporučit každému, jak pro její dostupnost, tak i pro obtížnosti jednotlivých bouldrů. Zaleze si tady opravdu každý.........


text: Katka, Chosé
foto: Hanka, Vilda, Katka

Aktuality

• Ochrana osobních údajů
• Mapa stránek
• RSS