• HOME
• NOVINKY
• ČLÁNKY
• MÉDIA
  • FOTKY
  • VIDEO
  • VIDEA-LINKS
• FÓRUM
• LIDÉ
  • BOULDERING LEGENDS
• BOULDRY
  • PRŮVODCE
    • ČESKO
  • TdTB
  • TdTP
• KONTAKTY
  • KONTAKTY
  • ODKAZY

Ticino

[05.04.2010, ]

Slibované deště naštěstí přišly až v neděli, tak zas přibylo pár nových věcí ...

středa 31.3

Ráno chcanky, prší až do Prachatic. Nakonec jedeme s Patrikem na Rohanov, Vyššák padnul z důvodu vlhkých a zamračených meterologických křivek. Vypadá to na procházku, ale vylezem z auta a celkem sucho. Lízt se dá. Proběhnem nějaký nový věci jako přípravu na PB sešn, aby bylo co lízt. Patrik zůstane na Lištovce zkusit 7A středem. Já se vracím k převísku co se mi od pohledu zalíbil, trocha smejčení kartáčem a už se valím na matraci pod nástupem. Dvě krysy, svižnej fix nízko nad zemi do bočáčku, nasunout nohy pod sebe a dlouhej tah do už lepší lišty a zní 3 silové kroky do mokrého madla – fakt spokojenost možná 7B. Záměr vylízt i druhej neprošel, dost nejasný – člověk se přitáhne, hledí na hladkou stěnu, skoro bez chytů, hledí a pak si zase sedne – projekt cca 8A? Celkem tahle stěnka vydá na 3 věcičky, jedna je hotová a další 2 čekaj.



a)projekt, b) projekt, c) 7A+/7B.
Patrik přijde, a že je dřevěnej jak medvěd a navíc se mu zpomalil metabolismus takže .... akorát tak hovno. Vrácíme se na stěnku vedle Best of south, kolmice ze sedu pustí po pár pokusech, ale první dva kroky taky nejsou zadarmo tak asi 6C+/7A. Ale kýl vedle to je pecka – nástup čistá sjezdovka šikmo dolů a nad tím se naklapí v symetrickém úhlu převis s šikmými, vyhazujícími chyty – 5m. krásnýho lezení – nástup jde s patou, další dva kroky taky, ale pak ji opustit, vypustit nohy to je krok hodnej Chrise nebo Martina, takhle to nepůjde musím na to do příště přijít.



Vrchní pasáž je furt taky dost převislá a crimpy, nátah do většího, táhlého bočáku taky nešel. Nejpěknější je na tom ten luft, člověk padá dozadu a ještě ze svahu dolů, vedle slušného kamenného bločku. Zatím asi nejhezčí bouldr Rohanova. Zubař a R.W.Hepburn čekají, tak si dáme ještě další objevitelský kolečko, Patrik mi ukáže ještě další věci, hlavní takovou asi 4 metrovou jeskyni, 2 bouldry jak ve Švajcu, až se doladí dopad to budou pecky a taky asi tunovej blok co Zdenda vytáhnul pomocí traktoru zpod jedný hrany, ještě musíme zaházet tu metrovou díru co potom zůstala. Plný zážitků a keců co bysme, kde bysme, kdy bysme jedem dom.

 V sobotu ráno přijíždíme z Prahy do Libínského sedla, jak bylo dohodnuto s druhým týmem ve složení Petr, David a Karina, který má přijet z Budějovic. Jejich zpoždění využíváme k procházce po místní vsi a obhlídce hospod. Společně pak odjíždíme na parkoviště na Rohaňáku, ze kterého následuje pochod cca 20 minut ke skalám. Některé překvapí místy se povalující sníh, ale počasí vypadá prozatím více než uspokojivě. Sluníčko a celkem teplíčko rozptyluje moje prvotní negativní myšlenky na víkendové lezení.



Vilda ukazuje místní skvosty a všichni vypadají (nebo dobře předstírají), že se jim bouldery líbí. Lezem na Lištovce a Lanovce, kde kluci pozkouší a prolezou 7áčka, přesun k Vilíkům, kde se zadaří jedna nová věc okolo 7B/7B+? Z boku přes lištu bekhend, nacpat patu pod sebe a zapáčit s ní do dlouhého kroku do svislého bočáčku a z toho polodynamický nátah do chytů Vilíka 002 – moc pěkný.



Poté se začínáme různě rozptylovat po lese. Vrcholným přelezem dne je převislý kýl z minula za 7C, který Vilda ke konci dne a s posledními zbytky sil vybojuje. Vzhledem k výšce a celkem nedobrému dopadu jsme rádi, že se tak zkousl. Brňáci volí k večeru ústup směr Brno a my se po chvilce poflakování po lese přesouváme do ČB na pivo a za Patrikem :).

Rozhodnutí, kam v neděli vyrazit, necháváme na ráno. Podle předpovědi má začít odpoledne pršet a tak na základě mého lehkého nátlaku volíme opět Rohaňák. Jednu z mála jihočeských oblastí, kde jsou chyty. Počasí zatím nenaplňuje předpověď a my se zastavujeme téměř na okraji „oblasti“, kde si Vilda vyhlídl boulder na očištění. Vedle jsem si našla lehkou stěnku, kterou také začnu čistit. Oba záhy zjišťujeme, že potenciální bouldery nebudou tak kvalitní, jak jsme si nejprve mysleli, takže je necháváme a odcházíme dál. Po celý den se přesouváme od jedněch kamenů k druhým. Jedna ze zastávek přináší Vildův úspěšný přelez 7B+ viz video.




Při zastávce u mých lehkých boulderů, Vilda někam zmizí a poté přichází s rozzářenýma očima, že našel zas další nádherné kameny, celou skupinu, kde bude spoustu boulderů. Nadhazuje, jestli bychom je nešli náhodou připravit na blížící se session. Nenápadně zmiňuje, že by to bylo cca na dvě hoďky práce. Zvažuji, zda se mi chce… mech je mokrý, nebe se začíná zatahovat a občas zaprší…lákavá nabídka, ale odmítám. Aby zahnal Vilda smutek, rozhodne se užít si trochu adrenalinu. „Zkusil bych si tady tu hranu…“ „A kde se končí?“ „Támhle u toho borháku..“ Neskrývám příliš své rozladění. „A jak se pak dostaneš dolů?“ „To nějak půjde..“



Pravidlo, že nahoru to jde lépe než dolů se opět potvrzuje a když stepuje Vilda na malé poličce cca 7 metrů nad mou hlavou a kameny, přemýšlím, proč mě někdy neposlechne.. Nakonec volí sestup opět po hraně, což se po pár dramatických okamžicích ukazuje jako správná volba.  Když seskočí a je konečně na zemi, mám chuť jej uškrtit. Odpoledne se už chýlí ke konci, Vilda se doleze v novém 6c+ a déšť pomalu začíná rozhodovat za nás. Balíme a odjíždíme směr Praha.
vilda,katka. Nový bouldry budou doplněný do průvodce.

Aktuality

• Ochrana osobních údajů
• Mapa stránek
• RSS