Valle Daone v zime

A huraaa brodime se [08.02.2009, ]

Navsteva horske boulderingove oblasti pobliz Arca v zimnich mesicich aneb: Proti vsem, zejmena hlavou proti zdi…

Rozhodl jsem se podniknout jeden vikend z meho kratkodobeho pobytu na starem kontinente, prozkoumanim novych oblasti v Italii. Nejvice vhodnou se zdala oblast v udoli Daone (asi hodinu cesty na zapad od Arca), o ktere Hary Roker mluvil v obrovskych superlativech a take zminil ze by tam mohly byt podminky k boulderingu behem zimy. To same mi potvrdili mistnaci z Arca na boulderovce, a tak jsem se rozhodl o navstevu, i kdyz predpoved a celkem tvrda zima v Italii hovorily proti. Dalsim minusem, na ktery jsem nebral zretel, byl fakt ze pred tremi tydny se tu konal jeden zavod ze Svetoveho poharu v lezeni v ledu a podminky pro tuto aktivitu byly primo paradni…

Celou sobotu bylo v severni Italii hodne destivo, takze mym cilem byla boulderovka v Arcu a nasledna party s silenou partickou Spanelek a Italu, kdesi na byte v Nagu… Nedelni rano se vyklubalo do oblacna, stejne tak jako moje hlava, s obcasnymi prehankami. Nicmene se srdcem plnym odhodlani a mysli optimismem, vyrazim smer Valle di Daone. Po hodine skotaceni v serpentynach, kdy nas s Karkulkou parkrat podrzelo stesti na mokre vozovce, asi jako Felipeho Massu pri lonskem zavodu F1 v Britanii, se zastavuji 9 km pred prvni sektorem….

 Silnice uzavrena...

Rikam si “No co… Krasne sviti slunicko, zkratka si musim ty bouldery zaslouzit a zdrava prochazka na cerstvem vzduchu neni k zahozeni...“ Zjisteni ze nemohu v tom silenem bordelu v Karkulce, najit crashpad, je ponekud smutne, ale pozdeji cely fakt nabyva na uplne jinem rozmeru stesti. Nasazuji ostre horske tempo a behem prvni pulhodiny dochazim jednu mistni slecnu, ktera mi sdeluje ze silnice je uzavrena kvuli mohutnym privalum snehu behem nekolika poslednich dnu. Po informaci ze ja jsem tu kvuli boulderingu, na me vali oci jako na ufona a pravdepodobne si mysli neco o blaznech z Cech. Pokracuji v nastolenem tempu a jak nabiram vyskove metry, vozovka jaksi meni barvu...

 A huraaa brodime se

Touha je ale nekdy silnejsi nez rozum, a tak i pres drobne brodeni snehem stale pokracuji dal. Mijim stenu pro blbnuti s pikly a nabyvam presvedceni ze jsem to uz mel davno obratit.

 Stena pro svetak v ledu

Avsak z mne neznameho duvodu pokracuji snehem jeste dalsi kilometr a pred odbockou do prvniho sektoru „Foresta“ si uvedomuji ze bouldery dnes urcite neuvidim, natoz si na ne sahnout... Po slunci uz neni ani pamatky, pod kuzi se mi vkrada zima, kterou resim perovkou, jez vytahuji z batohu (obcas mam pocit ze me musel polibit andel predvidavosti).

 Tak tady to vzdavam...

Cesta zpet pripomina klopytani  raneneho kone, ktery je slepy a hluchy. Popravde si z druhe poloviny prochazky dolu moc nepamatuji. Jen ten pocit stesti ktery mi zvlhcil oci pri setkani s Karkulkou. Ted lezim v posteli se slabou svalovou horeckou a marne si snazim vzpomenout kdy jsem naposledy usel 20 km bez prestavky. Asi v dobe kdy jsem nosil zeleny stejnokroj a reagoval pouze na povely. Zajimalo by me jak bych se ted citil, kdybych celou tuto estradu absolvoval s crashpadem na zadech. To ze jsem ho zapomnel doma, bylo opravdu stesti... Driv jak v kvetnu me nikdo ve Valle Daone neuvidi a foto nize je dukaz ze jsem tam dnes opravdu byl... :-)

Dyk... no comment...

 Monroe

Reakce na článek

Jméno: Milan Řehák
Datum: 10.02.2009 07:13:17
Předmět: To Kozel


Kozliku, nemej strach cerstveho vzduchu mam stale dostatek, mozna vic nez ty tam v tom vasem zapadakove... :-)

Daone je 1.000 m nad morem... :-)

Jméno: David Kozel
Datum: 10.02.2009 06:38:56
Předmět: Tt


Vilda:Chytri chodi nam 2000 na pruzkum v lete co:-)

Smrz:  Taky sme su an snezniku loni hezky zabobobali ))

 

Monrou - cerstvy vzduch to uz ani neznas co ))) 

Jméno: Milan Řehák
Datum: 09.02.2009 23:04:49
Předmět: Pure pesek


To Smrzi: Ty dyku, ty jsi se alespon k boulderum dostal, ja je ani nevidel...

To Vilda: Kamarade, marod nejsem, ale zacalo me z te vychazky kurva bolet kolena. Dnes jsem kvuli tomu nesel ani na boulderovku... A to jsem nikdy na kolena netrpel... Nicmene myslim ze to mam po te bouracce ve Vietnamu na motorce, protoze od te doby nemohu nazout ani malou lezecku na pravou nohu... Jinak jak pises, vybiram si same dorty v objevovani... :-) At se dari a pozdravuji K....

Jméno: Michal Smrž
Datum: 09.02.2009 21:15:58
Předmět: Jooo winter...


No presne jak pise Billy...nase nedelni pribehy jsou si VELMI podobny. Uz chapu, proc se Sneznik jmenuje Sneznik. Takovou siberii sem dlouho nezazil. Kdyz jsem to videl z parkace (vitr, mraz, led.hromady snehu,zatazeno), resil jsem jestli to nepojmout jako prochazku hned od zacatku. Nakonec jsme se dohrabali (misty snih do puli stehen)k tomu 6Cecku jak je pred Best of Direct (takovy ty previsly schody) a pri pohledu na ne jsem pochopil, ze tudy tedy ne. Krasne vygrazurovanej celej povrch skaly a nahodny a ridky mista, kde glazura nebyla, byly s jinovatkou a zmrazkama. Takze tak. Proste spatna volba.
Jméno: Vilda Chejn
Datum: 09.02.2009 18:41:22
Předmět: Cha:)


Čus.No tak to byl pěknej vejlet( vzpomněl jsem si na pokusy  o objevy v okolí Hrubý skály a Broumovsko atd.:). Doufám, že z něj neomarodíš. Jinak Smržák, říkal něco podobnýho jen v menším měřítku o neděli na Sněžníku.

Příspívat do diskuze k tomuto článku, mohou pouze registrovaní uživatelé. Pokud se chcete zaregistrovat, přejděte na registrační formulář. Pokud jste již registrovaným uživatelem, přihlášte se.