• HOME
• NOVINKY
• ČLÁNKY
• MÉDIA
  • FOTKY
  • VIDEO
  • VIDEA-LINKS
• FÓRUM
• LIDÉ
  • BOULDERING LEGENDS
• BOULDRY
  • PRŮVODCE
    • ČESKO
  • TdTB
  • TdTP
• KONTAKTY
  • KONTAKTY
  • ODKAZY

Výlet

[02.10.2011, ]

V pondělí 12. září vyrážíme s Vildou na dlouho očekávaný výlet

V pondělí 12. září vyrážíme s Vildou na dlouho očekávaný výlet. Vše zabaleno, nakoupeno a známá cesta do Jury utíká raz dva. Ještě nikdy jsem  v Juře neboulderovala, tak jsem zvědavá na místní skvosty. Po mírném bloudění na lesních cestách nás Vilda dovádí na místo. Lišty, dírky, chytátka, vše jak má být + dobré počasí slibuje pěkný začátek skoro 3týdenního výletu. Ve středu ráno nás čeká rozhodnutí, zda zde ještě jeden den lézt či pošetřit síly do Loučovic. Zasvěcení budou zřejmě tušit, kdo z nás propagoval zůstat a kdo chtěl šetřit síly. Nakonec ustupuji a bereme středu jako rest-day.

Přespíme na naší chatě a ve čtvrtek ráno míříme směr Loučovice. Z Vildy přímo pramení nadšení, že jsme zase tu. Já jako obvykle marně hledám chyty na oblých hranách. Přesto odcházíme ze skal s padajícím šerem. Vilda s pocitem uspokojení s přelezeného projektu, který pochystali kluci minulý týden  - rovně stěnkou ze stoje, nejtěžší je klavírní výměna v malé mrše a zašlápnutí nohy - obtíže vůkol 7B+/C - moc pěkné, díky za ten dopad. Já se šinu z kopce se smutkem, že se mi nepodařil přelézt jeden z hezkých místních traverzů.

V pátek máme na plánu Vyššák a přípravu místních boulderů na session. Já především obíhám kameny a kuličkou máguji vše co jde, aby vše vypadalo pěkně. Vildovi se podaří přelézt dlouho nacvičovaný projekt - viz epopej v jednom ze starších článků, možná 7C+/8A, nevím, pro mě nejkrásnější bouldr na Vyššáku. Odpoledne přijede Petr Schwarz, který po lese mezi jednotlivými bouldery rozvěšuje pro lepší přehlednost  růžový krepák. Když je vše připraveno, míříme do kempu na setkání s ostatními, kteří na session přijeli. Kluci z Ostravy přijíždí pozdě večer po dlouhých osmi hodinách cesty. Tomu říkám nadšení pro Loučovice a FBF. V sobotu ráno rozesmutní každého boulderového nadšence déšť. Cca hodina deště znemožní lezení na většině míst po celé dopoledne. Session se tak opravdu stává setkáváním nadměrného počtu lidí na jediných suchých kamenech, ať už v Loučovicích či na Vyššáku. Odpoledne se setkáváme s Karinou a Davidem a tím je naše posádka na následující cestu do Švajcu kompletní. Sobotní večer probíhá klasicky a v neděli už vyrážíme do Magicu.   

Po Loučovicích směr Magic wood, což napoprvé zas taková pecka nebyla, a tak pokračujeme dál směr Chironico.

A dělali jsme krásný kroky, bojovali a padali. Něco vylezli, potrápili, něco vzdali, protože buď nebyla síla nebo trocha toho tření. S Katkou jsme tady byli poprvé a David dělal průvodce po pěkných kouskách. Je to ráj. Z těžších bouldrů se povedl Komilátor, přibližně Andrejovou betou, zapokusovali jsme v Souveniru. David tam nevypadal věru vůbec zle a holky vylezli pěkné 7A vedle.

Po restu settore 6-7 a DR. Pinch, lišty - mě se vyplatilo použít místo  oblého chytu stoupek nad ním a klíčem je chápavá pata. Jednou jsem spadl z posledního kroku, tak Katka spotem zastínila slunce svítící přímo do klíčových chytů, tak se zadařilo. Krásný bouldr, nicméně 8A+ je trochu úlet, myslím, že jak psal Olin na Lezci C+ odpovídá více.  Doktor Mdent další den je + asi za krásu. Večer mě David provedl po lehkých, ale krásných a příjemně vodou omletých bouldrech jako Fairplay a Powerstrips.  Kytky jsou neuvěřitelný - smekám.

Další den přejezd do Magicu, po cestě nás zastihne sms od Michala, jestli nedáme Gottardo - promiň - byla to dost zajížďka a přepadl nás nedostatek motivace. Večer ještě dáme night spotting Milana - sice leze s piklama a vícedélky, ale bouldrovat ještě nezapomněl a tak si za svitu čelovek polezl 2x 7A a námi ukázané Intermezzo (až v Praze jsem zjistil, že jsem ho asi před dvouma lety ojebal a od tý doby ho ukazuju jako nejlehčí 7c v magicu, tímto se omlouvám za mystifikaci), nicméně zprava z madla tomu bouldru na kráse vůbec nepřidá, a tak bez prvního kroku A+ nebo B.

 Po restu to bylo na haluz No liberty, na první nastoupení, předtím jsem zkusil dolez, obdobně když mi David vyradí výlez Man of cow, tak taky cosi jako retroflash, pak Fightclub a trocha blesků okolo Davidovy hlavy, Wallbrand zas šel celkem rychle, pak konečně :) bouldering v Free for all - co krok, to skous a hledání těžiště a radost z progresu, ale na poslední skok musíme ještě hodně papat.  Karin nadějně zkouší 7B, které jsem proklekl a zatratil v pekle. Ráno jedem pro pivo, zas došlo a zase jsem potkal autobus, tenhle rok jsem pro změnu štrýchl druhý bok Červeného blesku.

 Poslední dva dny jsme s Davidem v podstatě strávili na Astonautfieberovi a Piranhě. A i přes pomalé zlepšování se budeme muset vrátit, zdálo se mi, že jsme konečně našli trpělivost něco pokusovat. Poslední bouldr zájezdu Neandertál - to C jsme tam ani za boha nemohli najít, ale asi jsme to zas ojebali, nicméně logicky tak A+. Večer jedem pro pivo. Ráno do Čech. Parádní zájezd, klid, pohoda, motivace.

Krátký holčičí pohled na věc:

Když se déšť při příjezdu do Magicu změnil v sníh moje i Kariny nálada nebyla nejrůžovější... „Proč já nemůžu jet někam, kde bude hezky?..." stěžovala si Karina pochodující v 15-ti cm sněhu v Crocsech. Druhý den mě David přesvědčoval, že v Chíru bude 15stupňů a slunce, nevěřila jsem, ale ještě že jsem se s ním nevsadila.. Po zbytek týdne bylo teplo, místy až vedro a azuro. S Vildou jsme byli z nové oblasti nadšení a lezli, co se dalo. O rest-dayi jsme zevlovali. S Karinou jsme se rozhodly trochu se zkrášlet. Po studené koupeli v řece jsme obě s turbany na vlasech spěchaly na slunné parkoviště. Cca po 10 minutách slunce zalezlo za kopce a už nevylezlo...Karina pak následující dny trpěla rýmičkou a teplotkou...naštěstí není chlap, takže to zas tak vážně neprožívala :). V Magicu jsme utvořily dva úderné týmy. Kluci si chodili po svých práscích a celý den jsme se téměř neviděli. S Karinou jsme si našly své projekty... Karina 7béčko Fatter Fish, já Gorillu za 6c. První den jsme jen na těchto bouldrech strávily cca 4 hodiny. Nakonec obě bez úspěchu a s myšlenkami, že druhý den vstaneme v sedm, abychom zastihly ideální tření, odcházíme a lezeme až do večera. K autu přicházíme později než kluci, což je pro všechny překvapení. Druhý den ráno neponecháváme nic náhodě a vytváříme tick list přelezů. Samo gorila a ryba  + další. Něco se daří a něco ne. Opět lezeme jako smyslů zbavené celý den. Třetí den lezení už je vlažnější a i trochu uplakaný, přesto tick list přetéká bouldery. Karině kluci doporučí super 7A. Převis a medvědice. S Karinou přemýšlíme, jak kluci mohli na obě hrany dosáhnout, když je tam Karina tak natažená. Po jednom z pokusů si Karina narazí kostrč a z bouldru odchází. Odpoledne se dozvídáme, že kluci tento boulder vůbec nelezli... Ve středu ráno balíme a červený blesk nás odváží bez problémů a za zvuků libé hudby směr Praha...

 Katka,Vilda

Aktuality

• Ochrana osobních údajů
• Mapa stránek
• RSS